diff --git a/content/nemi-hrdinove.md b/content/nemi-hrdinove.md index eabfd80..31b6b0f 100644 --- a/content/nemi-hrdinove.md +++ b/content/nemi-hrdinove.md @@ -11,17 +11,19 @@ Stromy rostoucí přímo na hřebenech Krušných hor neměly nikdy lehký živo ![Buk skáložrout](fotky/13_Buk_Skalozrout.jpg){.thumb-sm data-lightbox="o1"} -Novověký rozvoj těžby a zpracování rud přilákal do Krušných hor tisíce nových osadníků. Pro získání 1 kg stříbra bylo třeba v milířích vyrobit 1 tunu dřevěného uhlí, popř. spálit ještě větší množství dřeva, není tedy divu, že brzy došlo k masívnímu mýcení místních lesů. Německý farář C. G. Lehmann ve své Kronice Krušných hor z r. 1640 popisuje, jak dřevorubci a uhlíři původně zalesněné pohoří prosvětlili natolik, že začalo trpět nedostatkem dřeva. Koncem 17. století musel být kvůli tomu lesní řád doplněn o zákaz poskytovat uhlířům kmeny použitelné jako stavební dříví, pár let poté už se uhlí smělo vyrábět pouze z pařezů, navíc v omezeném období mezi 25. březnem a 16. říjnem. Riziko úplného vykácení zdejších lesů však pominulo až teprve kolem roku 1820, kdy hutě začaly spalovat hnědé uhlí. +Novověký rozvoj těžby a zpracování rud přilákal do Krušných hor tisíce nových osadníků. Pro získání 1 kg stříbra bylo třeba v milířích vyrobit 1 tunu dřevěného uhlí, popř. spálit ještě větší množství dřeva, není tedy divu, že brzy došlo k masívnímu mýcení místních lesů. Německý farář C. G. Lehmann ve své Kronice Krušných hor z r. 1640 popisuje, jak dřevorubci a uhlíři původně zalesněné pohoří prosvětlili natolik, že začalo trpět nedostatkem dřeva. Koncem 17. století musel být kvůli tomu lesní řád doplněn o zákaz poskytovat uhlířům kmeny použitelné jako stavební dříví, pár let poté už se uhlí smělo vyrábět pouze z pařezů, navíc v omezeném období mezi 25. březnem a 16. říjnem.
![Pahýly smrků](fotky/14_Pahyly.jpg){.thumb-sm data-lightbox="o2"}
-Dobývání paliva pro potřeby průmyslu i tak padl za oběť bezpočet stromů. Nejvíce jich zničily kyselé deště z konce 20. století, nasycené oxidy síry z hnědouhelných elektráren. Memento v podobě několika pahýlů přetrvalo dodnes např. na pasece ve svahu západně od vrcholu Liščího vrchu, nalevo od červené turistické značky z Nové Vsi na Lesnou. + Hrozba úplného vykácení zdejších lesů pominula teprve kolem roku 1820, kdy hutě začaly spalovat hnědé uhlí. -Nejeden staletý velikán se nechtěně dostal do role překážky bránící plnění plánů těžařské lobby. Povrchový důl Československé armády postupně spolykal většinu stromů arboreta, založeného v 17. stol. pod zámkem Jezeří. Když v 80. letech minulého století komunistická vláda schválila další rozšíření velkolomu, pokusila se zároveň ukázat vlídnější tvář, a nařídila přesadit vzácný stoletý sekvojovec obrovský z okraje dolu do mosteckých Zahražan. Riskantní počin, který do té doby nikdo ve světě úspěšně nezrealizoval, bohužel skončil nezdarem. Samotné převoz jehličnan sice přežil, ovšem s podlomeným zdravím, až nakonec o pár let později uschnul a musel být pokácen. +Dobývání paliva pro potřeby průmyslu i tak padl za oběť bezpočet stromů. Nejvíce jich koncem 20. století zničily kyselé deště, nasycené oxidy síry z hnědouhelných elektráren. Memento v podobě smrkových pahýlů můžete najít ještě dnes, např. na pasece v západním svahu Liščího vrchu, nalevo od červené turistické značky z Nové Vsi na Lesnou. -Na podzim roku 2021 byl na výsypce, zhruba v místě původního stanoviště, vysazen nový exemplář sekvojovce. Již v březnu 2022 bylo patrné, že strom usychá, a v dubnu již po něm zbyla pouze díra v zemi. Voda ze svrchní vrstvy půdy, navršené na výsypce, stéká dolů na dno šachty, což znesnadňuje zakořenění kultivaru. Nicméně letos v květnu jsem během výklusu zaznamenal další pokus s novou sazenici. Držme jí palce, ať má dost vláhy k přežití. +Nejeden staletý velikán se nechtěně ocitl v roli překážky bránící plnění plánů těžařské lobby. Povrchový důl Československé armády postupně spolykal většinu stromů arboreta, založeného v 17. stol. pod zámkem Jezeří. Když v 80. letech minulého století komunistická vláda schválila další rozšíření velkolomu, pokusila se zároveň ukázat vlídnější tvář, a nařídila přesadit vzácný stoletý sekvojovec obrovský z okraje dolu do mosteckých Zahražan. Riskantní počin, který do té doby nikdo ve světě úspěšně nezrealizoval, bohužel skončil nezdarem. Samotný převoz jehličnan sice přežil, ovšem s podlomeným zdravím, a nakonec o pár let později uschnul a musel být poražen. + +Na podzim roku 2021 byl na výsypce, zhruba v místě původního stanoviště, vysazen nový exemplář sekvojovce. Voda ze svrchní vrstvy půdy, navršené na výsypce, stéká dolů na dno šachty, což znesnadňuje zakořenění kultivaru. Již v březnu 2022 bylo patrné, že strom usychá, a v dubnu po něm zbyla pouze díra v zemi. Nicméně letos v květnu jsem během výklusu zaznamenal další pokus s novou sazenici. Držme jí palce, ať má dost vláhy k přežití.
![Sekvojovec 26.3 2022](fotky/15_Sekvojovec_2022_03.jpg){.thumb-sm data-lightbox="o3"} @@ -29,13 +31,14 @@ Na podzim roku 2021 byl na výsypce, zhruba v místě původního ![Stav 18. 5. 2023](fotky/17_Sekvojovec_III.jpg){.thumb-sm data-lightbox="o3"}
-
+
![Albrechtický dědoušek](fotky/18_Albrechticky_Dedousek.jpg){.thumb-sm data-lightbox="o4"}
-Jen pár metrů od arboreta, v bývalé obci Albrechtice, rostl unikátní dub zimní, tzv. Albrechtický dědoušek. Patřil mezi pět posledních hraničních stromů, uváděných v zemských deskách, a proto nesměl být nikdy nikým poražen. Odhadovaný věk 800 až 1000 let ho řadil k nejstarším stromům Mostecka, v roce 1911 byl po změření obvodu kmene (více než 12 metrů) považován za nejmohutnější dub celé střední Evropy. Přestože stál již mimo území dolovacího pásma, zkáza jej stejně neminula. Během srpna 1993 byl jeho korpus celkem třikrát záměrně podpálen, což jeho už tak chatrná tělesná schránka nepřežila. -
+Jen pár metrů od arboreta, v bývalé obci Albrechtice, rostl po staletí unikátní dub zimní, tzv. Albrechtický dědoušek. Patřil mezi pět posledních hraničních stromů, uváděných v zemských deskách, a proto nesměl být nikdy nikým poražen. Odhadovaný věk 800 až 1000 let ho řadil k nejstarším stromům Mostecka, v roce 1911 byl po změření obvodu kmene (více než 12 metrů) považován za nejmohutnější dub celé střední Evropy. Přestože stál již mimo území dolovacího pásma, zkáza jej stejně neminula. Během srpna 1993 byl jeho korpus celkem třikrát záměrně podpálen, což jeho už tak chatrná tělesná schránka nepřežila. + +
![Žeberská lípa](fotky/19_Zeberska_Lipa.jpg){.thumb-sm data-lightbox="o5"}
-Na žluté značce z Jezeří do Vysoké Pece, v místě, kde se protínají ochranná pásma přírodní rezervace Jezerka a hnědouhelného lomu Československé armády, najdete torzo posledního svědka původních lipodubových krušnohorských pralesů, 700 až 750 let staré Žeberské lípy. Tato lípa srdčitá s obvodem kmene 740 cm se stala symbolem protestů proti rozšiřování těžby, a dožila se jejího ukončení. Kolesa rypadel se přitom zastavila necelých 300 metrů od ní. Po roce 2000 musel být její chřadnoucí kmen na několika místech podepřen a vnitřní dutina vyplněna asfaltem, aby do ní nezatékalo. Než lípa v roce 2020 definitivně uschla, podařilo se z ní vypěstovat nový semenáček. Pokračovatel mateřského genofondu nyní roste na úpatí torza stromu. +Na žluté značce z Jezeří do Vysoké Pece, v místě, kde se protínají ochranná pásma přírodní rezervace Jezerka a hnědouhelného lomu Československé armády, najdete torzo posledního svědka původních lipodubových krušnohorských pralesů, 700 až 750 let staré Žeberské lípy. Tato lípa srdčitá s obvodem kmene 740 cm se stala symbolem protestů proti rozšiřování těžby, a dožila se jejího ukončení. Kolesa rypadel se přitom zastavila necelých 300 metrů od ní. Po roce 2000 musel být její chřadnoucí kmen na několika místech podepřen a vnitřní dutina vyplněna asfaltem, aby do ní nezatékalo. Než lípa v roce 2020 definitivně uschla, podařilo se z ní vypěstovat nový semenáček. Pokračovatel mateřského genofondu nyní vyrůstá na úpatí torza stromu. diff --git a/content/novinky/2023-05-16-vizita-lesy-CR.md b/content/novinky/2023-05-16-vizita-lesy-CR.md new file mode 100644 index 0000000..2c2c5ed --- /dev/null +++ b/content/novinky/2023-05-16-vizita-lesy-CR.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +title: Odborná prohlídka stromu +--- + +Stanoviště kandidátského stromu navštívil pracovník státního podniku Lesy České republiky, aby odborně posoudil stáří a stav našeho jasanu. Jeho věk odhadl na cca 60 let a změřil obvod kmene ve výšce 130 cm nad zemí, asi 115 cm. Nyní už nic nebrání podání přihlášky do ankety Strom roku 2023. diff --git a/static/styles/default.css b/static/styles/default.css index b0c4fb6..22c6853 100644 --- a/static/styles/default.css +++ b/static/styles/default.css @@ -237,8 +237,10 @@ img { .float-start { float: left; + margin-right: 1em; } .float-end { float: right; + margin-left: 1em; }